Američtí Indiáni nedali světu jen jerky. Seznam se s pemmicanem!

Pro mnoho lidí jerky = sušené maso. Vzniklo na území dnešní Ameriky, vyrábět ho začali indiáni a tak dále. To už asi každý zná. Jenže to není všechno! Tehdejší vládci prérií znali i další druhy, které se dneka rozhodně do světa masově nerozšířiliy a přesto mají v historii sušeného masa svoje místo. Jedním z nich je i pemikan. Dneska si řekneme, co to vlastně je.

pemmican-here

O vzniku jerky už toho bylo napsáno hodně nejenom na našem blogu. Doufáme, že tak přineseme nějaké nové informace i těm, kdo už něco málo o jejich historii vědí. Z naší zkušenosti víme, že slovo "pemikan" uslyší 99 % lidí v našem článku poprvé v životě.

Jerky, to každý zná...

Takže: Jedná se o severoamerickou variantu, kdy samotný název vznikl ze španělského „ch‘arqui“. Takto nazývali španělští kolonizátoři plátky sušeného masa, které si sušili na svých lodích. Jerky se nejčastěji dělá z hovězího, případně bizoního, drůbežího či vepřového masa. To se před přípravou nařeže na tenké plátky, následně se marinuje, koření či solí a potom se suší. 

To jen pro začátek, abychom si ujasnili pojmy a vynikly tak hlavní rozdily mezi pemikanem a jerky.

Seznamte se s Pemmicanem

Další druh sušeného masa - pemmican - byl vyvinut kmenem Kríů. Pemmican (stejně jako jerky) se vyráběl z masa buvolů, losů nebo jelenů, s přídavkem specifických složek, které byly obvykle dostupné v okolí. Jednalo se nejčastěji o brusinky nebo bobule saskatoonu (Muchovník olšolistý). Maso bylo krájeno na tenké plátky a pomalu se sušilo nad ohněm nebo na slunci, dokud nebylo tvrdé a křehké.

A teď to přijde. Po usušení bylo maso rozdrceno na velmi malé kousky pomocí kamenů a následně smícháno s roztaveným lojem (nejoblíbenější byl tuk z bizoních ledvin). Pokud to bylo možné, sušené ovoce bylo rozdrceno také na prášek a přidáno do vzniklé směsi masa a tuku. Indiáni balili hotový pemmican (nebo česky pemikan) do velkých balíků ze surové kůže zvaných parfleš.

Pemikan vydržel v poživatelném stavu až 10 let a vařila se z něho obvykle polévka nebo ragú. V nouzi bylo možné pemikan rozsekat na kousky a žvýkat. Nejednalo se tak o pouhou variantu jerky, protože jeho využití bylo značně rozdílné.

V některém z dalších článků nebo videu se určitě podíváme na to, jak si pemmican vyrobit doma.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení