Frajer, který už ochutnal přes 1000 druhů sušeného masa

Steve Johnson strávil posledních 10 let svého života tím, že poctivě ochutnával každý druh sušeného masa, který mu při cestování po Americe padl pod ruku. A svá hodnocení začal sepisovat na Internetu.

steve-johsnon 

Během uplynulého desetiletí tak ochutnal Steve více, než 1000 různých značek sušeného masa a každé z nich přidělil rating v podobě jedné až pěti hvězdiček. Rozdělil je do kategorií podle typu masa, značky, obsahu sodíku a příchuti. První maso pak do této databáze zařadil v roce 2009. Bylo z Havaje, mělo teriyaki příchuť a dal mu 4 hvězdy.

Z nouze bloggerem

Steve Johnson pracoval jako programátor a jak sám říká, k této práci prostě různé druhy snacku tak trochu patří. Jerky se pro něj postupně staly neodmyslitelnou součástí práce. Sáhl po nich vždycky, když seděl zavřený v kanceláři a dostal hlad.

V roce 2004, tedy v době ještě před Facebookem, se začalo rodit nespočet různých online magazínů a jejich autoři postupně začali vydělávat i slušné peníze za zobrazování reklamních bannerů. Steve si chtěl také přivydělat a tak si založil blog s názvem “Junk Food Blog” ve víře, že na tento web by mohl přilákat dost lidí na to, aby i jemu nějaký ten dolar z reklamy spadl do klína.

Sice se mu podařilo získat pozornost čtenářů, ovšem žádný inzerent neměl zájem o reklamní prostor na jeho webu. A tak jenom tloustnul po dobrotách, které mu různé firmy posílaly poštou k ochutnání a ohodnocení. Topil se v sušenkách, chipsech nebo energy drincích. Využíval kupóny na nákup burgerů nebo zmrzliny zdarma. Prostě junk food se vším všudy.

Od junk foodu k jerky

V roce 2008 tak dospěl k názoru, že takhle to dál nepůjde. Když mu začaly jeho kalhoty velikosti 40 být dost těsné, rozhodl se web o junk foodu ukončit. S bloggováním ale nepřestal. Jenom se rozhodl, že se zaměří výhradně na sušené maso. Důvody pro to měl dva. Sušené maso je vlastně zdravé v porovnáním s odpadem, který pojídal do té doby a hlavně v té době neexistoval na Internetu jediný blog se zaměřeným výhradně na jerky.

Založil tak stránky BestBeefJerky.org, kde každý den najdete novou recenzi. Zavedl například pojem “Snackabilita”, který udává, jak moc vás dané sušené maso uspokojí po stránce hledání něčeho jen tak na chuť. V roce 2013 se pak s manželkou rozhodli společně začít cestovat. Křižovali Ameriku, přespávali v hotelech nebo v bytech přes Airbnb. Cesty plánovali tak, aby jeho manželka, která pracuje v marketingové firmě, mohla potkávat své klienty nebo navštěvovat různé konference. Steve se věnoval programování na volné noze a testoval sušené maso. V každém městě, kam přijeli se okamžitě snažil najít lokální výrobce a ochutnat jejich produkty. Občas si ho dokonce větší firmy najaly i jako poradce při vývoji nových chutí a receptur.

Stále na cestě

Loni si Steve se ženou definitivně zvolili kočovný styl života za vlastní. Pořídili si starý náklaďák, který se stal jejich pojízdným domovem a vydali se na nekonečnou cestu. Steve tak svůj život dokonale propojil s objevováním a hodnocením výrobců jerky v Americe.

Pokud si myslíte, že takový přístup musí brzy narazit na fakt, že za chvíli nebude co ochutnávat, tak se strašně pletete. “V dnešní době je Internet plný inovátorů a malovýrobců všeho možného. Stačí jenom hledat. Rozhodně se tak nebojím, že by mi došly zdroje,” říká k tomu Steve.

A jaké sušené maso je podle něj teda to nejlepší? Ručně balené Ria's Roadkill Jerky z Long Beach v Kalifornii. Pokud budou i nadále trh zásobovat lidi jako ti z Ria’s tak se o budoucnost sušeného masa prý bát nemusíme. Lidi ho budou muset totiž začít brát vážně. Steve Johnson k tomu chce svojí činností a propagací sušeného masa pomoci jak nejlépe bude moci.

Co na to my v Maso Here? Steve je prostě frajer, sušené maso je pro něj vším. Rozhodně mu zkusíme poslat naše maso na test a uvidíme. Pro vás zatím objednáme jerky od Ria's Roadkill a v říjnu je hodíme na ochutnání do eshopu. Masu Zdar!

 susene-maso-od-maso-here